Polička Jazz

III. Jazzové setkání – Petr Zelenka TRIO
MUDr. J. Toman mladší uvítal na pódiu tentokrát trio Petra Zelenky. Kdo přišel, neznal a poprvé uslyšel, musel si říci: tři sólisté, ale jedna bezvadná kapela. Tito mladí muzikanti mají za sebou přesto velkou uměleckou zkušenost: hráli již na mnoha podiích a také s některými jazzovými hvězdami a proto se nepotřebují předvádět a dokazovat posluchačům, co všechno umějí. V jejich repertoáru jsou skladby světového jazzu a několik skladeb kytaristy Petra Zelenky. Ve vyváženém programu jsme byli svědky toho, jak lze obměňovat styl a podání tak, aby to odpovídalo charakteru skladby. Zelenkova kytara, držící pochopitelně melodickou linku, čas od času dala zaznět plným akordům, aby nám pak pouze v nich zahrála I ll remember April. Někdy se z ničeho nic začaly ze strun linout šestnáctinky a dvaatřicetinky tak zvonivé, že jsem měl pocit, že mi tancují po stole a že se v jejich rytmu rozperlilo i víno přede mnou. Z kontrabasu Jaromíra Honzáka jsme slyšeli měkké, ale výrazné tóny, které buď konsekventně doplňovaly melodii, nebo přešly do výrazného kontrapunktu. Taktéž bicí Martina Šulce byly dle potřeby laskavé a jeho činelový šusťák prochvěl tam, kde to bylo třeba, celý sál. Dokonale ovládal celou soupravu, přesto však jeho práce především s "hajhetkou" byla mimořádná. Ta mu totiž, když chtěl, zněla a za okamžik jenom temně zvýrazňovala rytmus. Tyto bicí nejenom melodii skladeb dotvářely, ale byly v každém okamžiku její součástí. Z 11 skladeb připomenu alespoň ty, které měly u posluchačů největší odezvu: Zelenkova skladba Go for a walk s výborným sólem autora, od Thelonia Monka Bye-ya, známá Alice in Wonderland od S. Fainya a bebopová Catch me od Joea Passe.
Sál byl obsazen vnímavými posluchači, kterým své umění předvedlo toto trio s profesionalitou, ale i radostí a láskou k jazzu. Škoda jen, že sál nebyl zaplněn tak, jak při minulých koncertech.
(A.Klein)